Jak vybrat horské kolo

/ Jak vybrat kolo, Vše o technice jízdních kol / Napsal Marián Josefík

Jak vybrat horské kolo

Pokud z jakéhokoliv důvodu přemýšlíte nad tím, jak správně vybrat to nejlepší horské kolo, jste na správném místě.
Je jedno, jestli si tuto otázku kladete v souvislosti s výběrem nového MTB přírustku do vozového parku vaší rodiny, nebo si prostě jen chcete rozšířit obzory a mít přehled co dnešní trh s horskými koly nabízí.
Vysvětlíme pojmy se kterými se při výběru kola učitě setkáte.
Poskytnu vám svůj pohled na problematiku kol s průměrem 29 vs 27,5 palce, podíváme se na to, proč je dobré mít na kole hydraulické brzdy, jaký druh vidlice by jste pro svůj účel použití na kole měli mít a vysvětlíme si spoustu pojmů, se kterými se budete při výběru kola setkávat.
To všechno stručně a srozumitelně.

Horská kola podle konstrukce rámu

Horská kola s pevným rámem.

Jde o nejrozšířenější typ a proto si pod pojmem horské kolo, většina lidí představí právě horské kolo s pevným rámem.

Tato kola mají odpruženou vidlici, většinou se zdvihem 100 mm.

Jsou oblíbená díky své jednoduché konstrukci a cenové dostupnosti, mají nízkou hmotnost, pro dospělé cyklisty jsou k dostání s průměrem kol 27,5 nebo 29 palců.

Horské kolo s pevným rámem je velmi univerzální, zvládne jízdu terénem, ale také každodenní cesty do práce.
Když na horském kole s pevným rámem vyrazíte na výlet, projedete se pohodlně díky širokým pneumatikám po polní, nebo lesní cestě, můžete se bez obav dle svých jezdeckých schopností pustit do různě náročných sjezdů a i přes to, že je horské kolo určeno převážně pro do přírody, nebudete mít problém ani s jízdou po silnici.

Celoodpružená horská kola

Celoodpružená horská kola mají v zadní stavbě umístěny čepy a tlumič, které jí umožňují pohyb.
Díky této konstrukci, je kolo schopné tlumit nerovnosti terénu tak, že se při nájezdu na nerovnost zadní stavba pohne a pohltí náraz, který by se jinak přenesl na jezdce.
Na celoodpruženém kole je možná daleko rychlejší jízda z kopce, ale výhody odpružení se projeví i při dalších situacích.
Zadní kolo totiž kopíruje terén, což má za následek velmi dobrou přilnavost v zatáčkách.
Kolo neodskakuje od nerovností a tak lze s celoodpruženým kolem projíždět zatáčky rychleji, plynuleji a bezpečněji.
Lepší přilnavost umožňuje také lépe zvládnou technicky náročné, prudké výjezdy. Stejně jako v zatáčkách, kolo kopíruje terén, neodskakuje od nerovností a později dochází k jeho podklouznutí a ztrátě rychlosti, což má často za následek sestoupení z kola a nutností dojít zbytek kopce pěšky.
V lehčím terénu na polních a lesních cestách není třeba na celoodpruženém kole zvedat zadek ze sedla, zadní stavba žehlí nerovnosti a šetří tak síly.

HORSKÁ KOLA PODLE PRŮMĚRU KOL

Trocha čísel historie

Charles Kelly, Tom Ritchey a Gary Fisher se kolem roku 1979 začali zabývat výrobou horských kol. K výrobě kol do terénu se používali rámy svařené ze stejných chromomolybdenových trubek jako se v té době používaly k výrobě závodních silničních kol. Aby vydržely zátěž v terénu, navařovali na ně první stavitelé zpevňující výztuže. Tehdy běžná kola s průměrem ráfku, 622 mm (28″, 29″) neměla dostatečnou pevnost, proto byl použit rozměr 559 mm (26″), který se tehdy používal na dětských kolech. Byl to sám jeden ze zakladatelů horské cyklistiky, Gary Fiser, který v roce 2001 začal prosazovat horská kola s průměrem kol 29″. Přes počáteční vlažné přijetí některými cyklisty, došlo díky zjevným výhodám velmi rychle k masovému rozšíření a dnes je průměr kol 29″ ten nejpoužívanější. Tímto se uzavřel kruh a díky technickému pokroku, má horské kolo vnitřní průměr ráfku stejný, jako kolo silniční nebo trekové.

29 vs 27,5 v číslech

Rozměr udávaný v palcích je velmi orientační, protože se jedná o celkový průměr kola s nasazeným plášťem. Širší plášť je i vyšší, proto se může stát, že široký plášť 26″ má stejný průměr jako 27,5″. Pokud chceme mezi sebou porovnávat jednotlivé průměry abychom si udělali představu jak se od sebe liší, je třeba se podívat na průměr ráfku v mm, který je daleko přesnější.

Rozměr udávaný v palcích je velmi orientační, protože se jedná o celkový průměr kola s nasazeným plášťem. Širší plášť je i vyšší, proto se může stát, že široký plášť 26″ má stejný průměr jako 27,5″. Pokud chceme porovnávat obvody kol, je vždy nutné, dívat se na průměr kola udávaných v milimetrech.

Děvětadvaceti palcovými koly velká cyklistická revoluce neskončila, především jezdci technických disciplín nechtěli věřit, že se k nim velká kola také dovalí a ne všichni cyklisté byli spokojeni s jízdními vlastnostmi 29tek zdáli se jim tehdy málo obratné. Pravděpodobně z toho důvodu vycítili někteří výrobci jízdních kol šanci a začali prosazovat třetí rozměr 584 mm (27,5″). Kola 27,5″ nemají průměr přesně mezi 26″ a 29″ jak marketingový název napovídá. Když se podíváme na vnitřní rozměr plášťů v mm zjistíme, že kolo s průměrem 26″ má 559 mm, u 27,5″ je tato hodnota 584 mm rozdíl je tedy 25 mm, zatímco 29″ kolo má vnitřní průměr ráfku 622 mm. Rozdíl mezi kolem s průměrem 26 a 29″ je přesně 63 mm. Z toho plyne, že je 27,5″ průměrem daleko blíže k 26″ než 29″. Kola s průměrem 27,5″ se dají považovat za maličko poupravené 26″. V dnešní době převládá obecný názor, že nad koupí kola 27,5″ by měli přemýšlet všichni cyklisté s výškou postavy do 170 cm. Čím vyšší je cyklista, tím míň je potřeba zvažovat koupi kola 27,5″. Dlouho byla nepředstavitelná myšlenka, že by jezdci technické disciplíny jako je sjezd jezdily na kolech 29″, ale i tento předsudek byl časem překonán a devětadvacítky se nakonec prosadili i zde. Proto není třeba se bát vlastností geometrie kola, které větší průměr kol do jisté míry negativně ovlivňuje. Kola s průměrem 26″ skončila tam, kde začala. Nenápadně se z nich stal dětský rozměr a používají se v kombinaci s velmi malým rámem pro děti s výškou postavy nad 140 cm, nebo u speciálních disciplín jako je například BMX.

Jízdní vlastnosti horských kol podle průměru

Horská kola 29

Horská kola s průměrem kol 29 palců si velmi rychle našla své příznivce, díky neodiskutovatelným výhodám.

Podle toho co jsme se dozvěděli výše se dá říct, že nejde ani tak o převratný nápad, jako spíše o přirozený vývoj.

Kola s průměrem 29 palců mají stejný průměr ráfku jako trekové, nebo silniční kolo.

Díky většímu průměru lépe přejíždějí nerovnosti, jízda po hrbolaté cestě je tak daleko pohodlnější.

Mají větší styčnou plochu s terénem, to se projevuje zkrácením brzdné dráhy a při jízdě z prudkých kopců je možné lépe kontrolovat rychlost. Větší styčná plocha, má na svědomí také lepší přilnavost kola v zatáčkách.

29 palcové kolo také lépe zvládá velmi těžký terén plný velkých balvanů, skalních schodů a různých převisů, protože i tyto velké nerovnosti dokáže díky velkému průměru kol lépe překonat. V prudších sjezdech si cyklisté pochvalují také to, že u kola 29″ je těžší přepadnout přes řídítka.

Mají vyšší setrvačnost a jedou rychleji po rovince. Zkrátka když je roztočíte, kolo pak jede skoro samo.

Nevýhodou velkých kol je vyšší hmotnost, s tím jede ruku v ruce pomalejší akcelerace.

Jsou také méně hravá, což u moderních geometrií nemusí být pravidlem. Jistota kterou poskytují v terénu je daleko větší benefit, než hravost, která zejména při vyšších rychlostech není žádoucí

Někdy se jako nevýhoda uvádí nižší tuhost, ale tento problém vyřešily pevné osy a materiály ze kterých se dá zaplést kolo které je dostatečně tuhé.

Zkrátka a dobře se dá říct, že pokud měříte víc než 160 cm a hledáte horské kolo, je pro vás devětadvacítka jasnou volbou.

Horská kola 27,5

Horská kola 27,5” přišla na trh jako kompromis mezi velkými koly 29” a zastaralými 27,5. Hlavním propagátorem byla firma Scott a několika násobný mistr světa, velmi dobře technicky vyspělý jezdec Nino Schurter, který nakonec také přesedlal na kola velká 29”.
Ještě dnes se někde na internetu dočtete, že kola 27,5” jsou jen o pár procent těžší těžší než 26”, ale mají skoro stejný úhel nájezdu na překážku a styčnou plochu s terénem jako kola 29”.
To ale popírá fyzické zákony, protože mezi průměrem kruhu a úhlem nájezd na překážku existuje přímá úměra. Stejné pravidlo platí i o styčné ploše a hmotnosti.
Co se týče vlastností, jsou 27,5” kola lehčí, lépe ovladatelná a mají lepší akceleraci.
Dříve je měli v oblibě techničtí jezdci, kteří mají rádi 100% kontrolu nad kolem a rádi si hrají. V terénu objedou každý kamínek, který jim stojí v cestě.
Nakonec se ale i na závodech ve sjezdu, nebo na XC tratích ukázalo, že 29” je prostě rychlejší. I Nino začal používat kola 29”
Je zbytečné kličkovat mezi překážkami, když je můžu prostě přejet a přejedu i ty, které nemám kudy objet.
Nižší obvodová hmotnost menších kol je znát při výjezdech do kopce. Po rovince jde díky lepší setrvačnosti lépe 29. Jakmile kolo roztočíte máte pocit že jede skoro samo.
Čím prudší výjezd, tím je lehčí kolo větší výhodou, protože není prostor aby se projevila setrvačnost větších kol. Jenže čím prudší výjezd, tím je v terénu potřeba lepší přilnavost a ta je zase na straně velkých kol.
Průjezd prudkými zatáčkami v malé rychlosti je snadnější a rychlejší na 27,5 kolech, ale v otevřenějších zatáčkách při vyšší rychlostech se díky lepší přilnavosti karta obrací.
I přes to má rozměr 27,5 stále své místo na trhu. Pro lidi menšího vzrůstu je 27,5 stále dobrá volba. A výhoda nižší obvodové hmotnosti může převážit nad ostatními benefity, zvláště u levnějších kol, které mají vyšší hmotnost. Za stejnou cenu dostanete lehčí kolo a to je velké plus, protože do kopce jede lehké kolo lépe.

Horská kola podle gendrového určení

Pánská horská kola

U pánských horských kol došlo díky vývoji horské cyklistiky a rozšiřující se nabídce kol k malému zmatení pojmů. Jedná se totiž o horská kola, na kterých vždy jezdili, mohou jezdit a jezdí cyklisté obou pohlaví. Označení slovem „Pánská“ vzniklo když přišla na trh dámská horská kola. Přirozeně se těm „nedámským“ začalo říkat pánská i když přesnější by bylo, kdyby se jim říkalo velmi nehezky znějícím slovem „unisex“

Dámská horská kola

Dámská horská kola přišla na trh kvůli většímu přizpůsobení dámské anatomii.

Největší rozdíl proti klasickému unisex kolu může být v geometrii, která bývá u dámského kola kratší než u klasického kola, ale není to pravidlem u všech modelů.

Důležitým rozdílem je také design, používají se více „holčičí“ barvy.

Někdy může mít dámská kolo ladně prohnutou horní rámovou trubku.

Dámská kola bývají osazena užšími řídítky a gripy s menším průměrem.

Výrobci volí spíše širší sedla, i když předsudek, že ženy potřebují širší sedla než muži, je již dávno překonán a na trhu jsou sedla která se dají koupit podle individuální anatomie cyklisty.

V cykloportu můžete koupit sedla SQlab které si můžete prohlédnout zde, nebo si o nich můžete přečíst v článku o sedlech sqlab ergowave zde.

Většina z komponentů o kterých byla výše řeč se dá vyměnit, takže všechny dámy nemusí vybírat nutně jen v kategorii dámských horských kol.

KOLA PODLE TYPU BRZD

Lankové brzdy

Mechanické kotoučové brzdy

Hydraulické kotoučové brzdy

Výhody hydraulických brzd

Vysoká účinnost
Brzdná síla je přenášena na kotouč upevněný k náboji horského kola pomocí pístků s destičkami, které jsou uváděny do chodu brzdovou kapalinou. Pracují na stejném principu jako brzdy u aut, nebo motocyklů.
Téměř bezúdržbový provoz
Brzdové destičky mají delší životnost, než brzdové botky u kol s V-brzdami.
Během životnosti je není třeba nijak přenastavovat, ani dotahovat. Destičky se samy přibližují ke kotouči.
Opotřebení kotouče
Díky tomu, že při brždění třou destičky o kotouč, nedochází k opotřebení ráfku. Výměna brzdového kotouče je levnější a k jeho opotřebení dochází po delší době.
Lepší průchod bahnitý terénem.
Díky absenci brzdových špalků je mezi kolem a rámem velká mezera a proto nedochází k zablokování kola v případě průjezdu bahnitým terénem po nalepení bahna na ráfek.
Tento prostoru navíc je také dobrý k tomu, že když se na kole udělá mírná osmice, ráfek sice hází, ale kolo má dostatek místa aby se mohlo volně otáčet. Nedochází k tření ráfku o brzdové špalky
Nižší frekvence údržby.
Brzdové destičky u hydraulických brzd není ve většině případů během jejich životnosti potřeba nijak doseřizovat, o správnou vzdálenost destiček od kotouče se stará hydraulická kapalina a vyrovnávací nádobka.
Utěsněný systém
Systém vedení hydraulické kapaliny hadičkou je dokonale utěsněný, nehrozí tak vniknutí nečistot, jako je tomu u systémů které pro přenos síly používají lanko
Hladší provoz
Vedení síly brzdovou kapalinou je takřka bez jakéhokoliv tření po celou dobu životnosti brzdové kapaliny.
Spolehlivost
méně častá potřeba opravy v terénu.

Nevýhody hydraulických brzd

Vyšší hmotnost
Vyšší cena
U některých levnějších modelů horší dávkovatelnost brzdné síly.
Nutnost odvzdušňování, což je o něco složitější než výměna lanka.
Složitější provádění nouzových oprav v terénu.
Horší dostupnost náhradních dílů v rozvojových zemích

Mechanické kotoučové brzdy

Mechanické kotoučové brzdy fungují na stejném principu jakou hydraulické kotoučové brzdy, s tím rozdílem, že sílu z páky na brzdový kotouč nepřenáší hydraulická kapalina, ale lanko.
Výhodou těchto brzd je jejich nízká hmotnost , pořizovací cena a výhody spojený s větším prostorem kolem ráfku. (Kolo se nezablokuje při průjezdu bahnem a nevadí když se na něm vytvoří osmice)
Mechnické kotoučovky mají ale nižší účinnost než hydraulické a během životnosti brzdových destiček je potřeba postupně dotahovat lanko podle toho kolik brzdné hmoty na destičce zbývá.

Lankové brzdy

Jak již z názvu vyplývá, lankové brzdy přenášejí brzdnou sílu z páky pomocí lanka, ale narozdíl od kotoučových brzd se k brždění používá brzdový třmen, na němž jsou namontovány brzdové botky, které brzdí třením o ráfek.

Výhody lankových brzd

Nízká cena.
Nízká hmotnost.
Jednoduchá konstrukce.
Snadná údržba.
Ráfkové brzdy není třeba odvzdušňovat a výměna brzdových botek je intuitivnější než výměna brzdových destiček u hydraullických brzd.

Nevýhody lankových brzd

Potřeba doseřizování a dotahování lanka v průběhu životnosti brzdových botek.
Horší účinnnost něž u hydraulických brzd, i když například u trekových kol pro nenáročné použití může být účinnost dostačující. U dospělých horských kol se již ráfkové brzdy téměř nepoužívají.
Citlivost na tvorbu „osmice“ jakmile se na kole vytvoří, dochází k tření brzdových botek o ráfek kola.
Při průjezdu bahnitým terénem dochází k nalepení bahna na ráfek a díky malé mezeře mezi ráfkem a brzdovými botkami dojde brzy k zablokování kola.

Horská Kola podle druhu vidlice

Horská kola s pevnou vidlicí

Pevná, (neodpružená vidlice) se u horských kol používá ve vyjímečných případech.
Její výhodou je velmi nízká hmotnost, perfektní tuhost a výborný přenos energie při šlapání.
Někteří cyklisté ji vlastní a montují na kolo v případě že se chystají do velmi lehkého terénu.
Cenou za snížení hmotnosti kola je výrazný úbytek komfortu.

Horská kola s odpruženou vidlicí

Drtivá většina horských kol je vybavena odpruženou vidlicí, která má za úkol tlumit rázy, jenž by se jinak při přejíždění nerovností přenášely na cyklistovi ruce.
Při najetí na terénní nerovnost se vidlice díky teleskopickým nohám zasune a uhne tak překážce. Návrat do původní polohy kvůli utlumení rázu od pružiny má na starost olejová patrona, která rychlost návratu to původní polohy reguluje pomocí regulace rychlosti průtoku oleje z jedné strany patrony do druhé.

Rozlišujeme Dva druhy vidlic.

Pružinové vidlice – Pružení je zajištěno ocelovou, nebo titanovou pružinou, která je umístěna v jedné z noh vidlice.
Výhodou takového řešení u kol se zdvihem do 120 mm je především nízká cena a nenáročná údržba.
Nízká cena je vykoupena vyšší hmotností a horšími možnostmi nastavení.
U vyšších zdvihů není situace tak jednoznačná, pokud se chcete dozvědět více, přečtěte si náš článek Pružinová vs vzduchová vidlice
Vzduchové Vidlice – Vzduchové vidlice jsou lehké a díky tomu že o pružení se stará vzduch uzavřený ve vzduchové patroně, jehož množství lze pohodlně regulovat vysokotlakou pumpičkou.
je snadné nastavit každou vidlici na jakoukoliv hmotnost zatížení. U zdvihů do 120 mm je vzduchová vidlice jasná volba každého cyklisty který to myslí s cyklistikou vážně.

Zdvih vidlice

Dalším důležitým parametrem je zdvih vidlice, jímž se rozumí dráha, kterou vidlice urazí od plně vysunutého stavu, do stavu maximálního zmáčknutí. Délka této dráhy se udává jako zdvih v milimetrech. Pokud by jste si někdy zdvih chtěli změřit pomocí metru, dejte si pozor, protože ne všechny nohy jdou zamáčknout až po sloupek vidlice. Nestačí tak vzít metr a změřit délku kluzáků, je potřeba opravdu zjistit, kam až jdou nohy zamáčknout.

Čím má vidlice delší zdvih, tím delší dráhu má k tomu, aby odpružila a utlumila rázy terénu. Díky tomu může být vidlice nastavena více do měkka, čímž se dosáhne toho že je vnímavější k terénu a dokáže zajistit pohodlí i v extrémních situacích, jakými jsou například velké skoky. Nevýhodou vidlic a tlumičů s vysokým zdvihem je jejich hmotnost a tendence kola k pohupování, čímž se snižuje účinnost šlapání.
Proto platí pravidlo: čím tvrdší zacházení a ježdění v těžším terénu, tím vyšší zdvihy se pro takovou jízdu používají.
Normálním cyklistům jezdícím na občasné výlety stačí tzv. cross coutry neboli xc kola se zdvihem 100 – 120 mm. Cyklisté kteří vyhledávají hlavně požitek z jízdy v terénu, ale chtějí být na kole schopni pohodlně urazit relativně velkou vzdálenost, volí stroje se zdvihem 120 – 140 mm

Druhy horských kol

Jak vybrat horské kolo

Pokud z jakéhokoliv důvodu přemýšlíte nad tím, jak si správně vybrat horské kolo, jste na správném místě.
Je jedno, jestli si tuto otázku kladete v souvislosti s tím, že přemýšlíte o tom jak vybrat horské kolo kvůli koupi nového MTB přírustku do vozového parku vaší rodiny, nebo si prostě jen chcete rozšířit obzory a mít přehled co dnešní trh s horskými koly nabízí.
Zároveň si vysvětlíme pojmy se kterými se při výběru kola učitě setkáte. Podíváme se na to, proč je dobré mít na kole hydraulické brzdy, nebo co to znamená když zdvih vidlice, se kterými se při snaze vybrat správné horské kolo, budete setkávat. Zkrátka se pokusím, předat vám co nejvíce zkušeností co nejstručněji a nejnázorněji.

Horská kola podle konstrukce rámu

Horská kola s pevným rámem.

Pro hodně lidí představuje to horské kolo s pevným rámem „klasické“ horské kolo které si pod tímto pojmem představí.

Horská kola s pevným rámem mají odpruženou vidlici, většinou se zdvihem 100 mm.

Jsou oblíbená díky své jednoduché konstrukci a cenové dostupnosti, mají nízkou váhu, pro dospělé cyklisty jsou k dostání s průměrem kol 27,5 nebo 29 palců.

Horské kolo s pevným rámem je velmi univerzální, zvládne jízdu terénem, ale také každodenní cesty do práce.
Když na horském kole s pevným rámem vyrazíte na výlet, projedete se pohodlně díky širokým pneumatikám po polní, nebo lesní cestě, můžete se bez obav dle svých jezdeckých schopností pustit do různě náročných sjezdů a i přes to, že je horské kolo určeno převážně do přírody, nebudete mít problém ani s jízdou po silnici.

Celoodpružená horská kola

Celoodpružená horská kola mají v zadní stavbě čepy a tlumič, které jí umožňují pohyb nahoru a dolů.

Díky této konstrukci, je kolo schopné tlumit nerovnosti terénu tak, že se při nájezdu na nerovnost zadní stavba pohne a pohltí náraz, který by se jinak přenesl na jezdce.
Na celoodpruženém kole je možná daleko rychlejší jízda z kopce, ale výhody odpružení se projeví i při dalších situacích.
Zadní kolo totiž kopíruje nerovnosti a tím zajišťuje kolu lepší přilnavost, která se pozitivně projeví v náročných výjezdech i průjezdech zatáčkami.
Navíc má celoodpružené kolo tu vlastnost, že lehčím terénu na polních a lesních cestách na něm není třeba zvedat zadek ze sedla. Zadní stavba žehlí nerovnosti a šetří tak síly.

Horská kola podle průměru kol

Trocha čísel historie

Charles Kelly, Tom Ritchey a Gary Fisher se kolem roku 1979 začali zabývat výrobou horských kol. K výrobě kol do terénu se používali rámy svařené ze stejných chromomolybdenových trubek jaké se v té době používali j výrobě závodních silničních kol. Aby vydržely zátěž v terénu, navařovali na ně první stavitelé zpevňující výztuže.
Běžná kola s průměrem ráfku, 622 mm (28″, 29″) neměla dostatečnou pevnost, proto byl použit rozměr 559 mm (26″)
Byl to sám jeden ze zakladatelů horské cyklistiky, Gary Fiser, který v roce 2001 přišel na trh s koly 29″.
Přes počáteční vlažné přijetí některými cyklisty, došlo díky výhodám velmi rychle k masovému rozšíření a dnes je průměr kol 29″ ten nejpoužívanější.
Tímto se uzavřel kruh a díky pokroku materiálů a výrobních procesů má horské kolo vnitřní průměr ráfku stejný, jako kolo silniční nebo trekové.
Rozměr udávaný v palcích je totiž velmi orientační, protože se jedná o vnější průměr pláště, který je nasazen na kole. Pokud chceme mezi sebou porovnávat jednotlivé průměry, je třeba se podívat na průměr ráfku v mm, který je daleko přesnější.

Rozměr udávaný v palcích je velmi orientační, protože se jedná o celkový průměr kola s nasazeným plášťem. Širší plášť je i vyšší, proto se může stát, že široký plášť 26″ má stejný průměr jako 27,5″.
Pokud chceme porovnávat obvody kol, je vždy nutné, dívat se na průměr kola udávaných v milimetrech.

Děvětadvaceti palcovými koly velká cyklistická revoluce neskončilaředevším jezdci technických disciplín nechtěli věřit, že se k nim velká kola také dovalí a ne všichni cyklisté byli spokojeni s jízdními vlastnostmi 29tek, zdáli se jim tehdy málo obratné.
Pravděpodobně z toho důvodu vycítili někteří výrobci jízdních kol šanci a začali prosazovat třetí rozměr 584 mm (27,5″)
Kola 27,5″ nemají průměr přesně mezi 26″ a 29″ jak marketingový název napovídá. Když se podíváme na vnitřní rozměr plášťů v mm zjistíme, že kolo s průměrem 26″ má 559 mm, u 27,5″ je tato hodnota 584 mm rozdíl je tedy 25 mm, zatímco 29″ kolo mé 622 mm.
Z toho plyne, že je 27,5″ průměrem daleko blíže k 26″ než 29″.
Kola s průměrem 27,5″ se dají považovat za maličko poupravené 26″.
V dnešní době převládá obecný názor, že nad koupí kola 27,5″ by měli přemýšlet všichni cyklisté s výškou postavy do 170 cm.
Čím vyšší je cyklista, tím míň je potřeba zvažovat koupi kola 27,5″. Dlouho byla nepředstavitelná myšlenka, že by jezdci technické disciplíny jako je sjezd jezdily na kolech 29″, ale i tento předsudek byl časem překonán a devětadvacítky se
Nakonec prosadili i zde. Proto se není třeba bát vlastností geometrie kola.
Kola s průměrem 26″ skončila tam, kde začala. Nenápadně se z nich stal dětský rozměr a používají se v kombinaci s velmi malým rámem pro děti s výškou postavy nad 140 cm.