Jak měřit řetěz?

Řetěz je jednou z nejnamáhanějších součástí vašeho kola a i když není jeho opotřebení na první pohled vidět, je třeba jej pravidelně měnit stejně jako například pláště, nebo destičky.

V tomto článku se dočtete nejen to jak jej měřit, ale najdete zde i spostu dalších zajímavých informací, které se týkají řetězů na kola a jejich života.
Bohužel nelze říct, po kolika kilometrech bychom měli přistoupit k výměně řetězu. 
Do jeho životnosti vstupuje spousta proměnných, jako je hmotnost jezdce, způsob řazení, terén v jakém se s kolem pohybujeme, čím řetěz mažeme a jak často jej čistíme.
Měření řetězu je velmi jednoduché a proto by každý, kdo jezdí na kole měl mít měrku která stojí řádově okolo 100-500 kč doma a řetěz pravidelně přeměřit.  

Životnost řetězu můžeme výrazně prodloužit použitím kvalitního oleje, nebo vosku na řetěz.
Doporučujeme použití u nás zatím málo známé Německé značky Tunap která má důvěru například wordTour stáje Bora-hansgrohe, nebo třeba bikového teamu, ghost factory racing team.

Vztah mezi opotřebením řetězu a ozubení

Zničené ozubení
Zničené ozubení na kazetě

Pokud bychom na kolo kde se na výměnu řetězu rezignovalo nasadili nový řetěz, jeho články nebudou zapadat do ozubení a v záběru bude řetěz přeskakovat „střílet“
V takovém případě je zapotřebí výměna celého hnacího ústrojí, tedy kazety, převodníků a řetězu.
Ty s pravidelně měněným řetězem vydrží mnohonásobně déle.
Kazeta a převodníky také nevydrží navěky. V průběhu jejich životnosti dochází k vymačkávání jednotlivých zubů, i když je řetěz včas měněn. 

Že máte na kole zničené ozubení,  poznáte tak, že dochází ke zrychlenému natažení řetězu.
Když zjistíme že se to děje, je při další výměně řetězu na zvážení, zda neprovést zároveň i výměnu kazety a v případě že už byla kazeta na kole měněna měníme i kliky nebo převodníky.
Důvod je ten, že nejmenší pastorky na kazetě se opotřebují nejdříve, proto kazetu měníme zpravidla dřív, než převodníky.
U převodníku dochází díky jeho většímu počtu zubů k menší zátěži, proto se opotřebuje pomaleji.
U převodníků se nutnost výměny často začne projevovat nabíráním řetězu na ozubení, jeho vibrováním a hlasitým zvukem při jízdě.

Jak dochází k opotřebení řetězu

Velmi rozšířeným mýtem mezi cyklisty je domněnka, že se při jízdě natahují vnější články řetězu, až dojde k jejich přetržení. 
Ve skutečnosti není nejslabším článkem řetězu vnější článek, ale všechny jeho pohyblivé části. 
Nýt je pevně spojen s vnějším článkem řetězu a kolem něj se otáčejí vnitřní vnitřní článek s válečkem, takže k největšímu tření dochází vlastně uvnitř vnitřního článku, v místě kde se otáčí kolem kolem nýtu. 
Tady je místo, které se časem vybrousí a má na svědomí natažení řetězu, protože zde časem dojde  ke zvětšení vůle a vlivem toho se mění rozteč mezi jednotlivými články a to je kámen úrazu. 
Když si představíme jak velkou sílu přenáší ta malá ploška, uvědomíme si, proč má na životnost řetězu vliv jeho čistota a pravidelné mazání.

Měření řetězu

Při pravidelné kontrole musíme mít na paměti, že se řetěz neopotřebovává lineárně, ale tím jak se používáním ničí jeho povrchová úprava, dochází ke zrychení opotřebení.
Je tedy velmi pravděpodobné, že když najedeme na řetězu 1 000 km a naměříme opotřebení padesát procent, tak k jeho zničení dojde dříve než po ujetí 2000 km.
Měření provádíme vždy na více místech a výsledek pak zprůměrujeme.
Existuje několik způsobů, postupně si je projdeme a podíváme se na jejich klady a zápory.

Měření pomocí zatažení za řetěz

Tohle je velmi jednoduchý, velmi snadný a velmi nepřesný způsob, jak si udělat představu o tom v jakém stavu je řetěz, když nemáme po ruce měrku. 
Jednoduše zařadíme na nejmenší pastorek a největší převodník a  v přední části převodníku zatáhneme za řetěz. 
Pokud zůstane na místě, je řetěz v pořádku. Pokud se zvedne z převodníku, může to znamenat dvě věci. 
Buď máme nadměrně opotřebovaný převodník, nebo řetěz. 
Tato metoda je spíše nouzovou variantou.
Když nemáme po ruce měrku, zjistíme alespoň to, jestli je vše OK, nebo jestli máme nějaký problém, který bychom měli začít řešit.

Měření pomocí zatažení za řetěz
Řetěz vpořádku

Měření řetězu pomocí měrky

Měření pomocí měrky je nejrychlejší, nejjednodušší a najčastěji používaný způsob měření.

Existuje více druhů kalibrů na řetěz, princip měření je vždy podobný. 
Položíme měrku na řetěz, který napneme pomocí tlaku na kliku a odečteme z ní opotřebení v procentech.
Řetěz měníme vždy, když opotřebení dosáhne víc než 0,75%.
Na měrku vyvineme jen velmi mírný tlak a zkontrolujeme, jestli zapadne nebo ne. 
Pokud bychom na měrku příliš tlačili, zkreslíme měření tím že ji ohneme, navíc se může se nám stát, že ji poškodíme.
Společnost parktool, má ke svým měrkám trochu podrobnější návod pro preciznější cyklisty.

Ukážeme si to na příkladu měrky Parktool CC3-2
Ta má dva zobáčky. Jeden nam ukazuje opotřebení 0,5% druhý 0,75%.
Napřed přiložíme měrku k řetězu stranou 0,5% a podíváme se, jestli zobáček měrky propadne řetězem nebo ne.
Pokud propadne, znamená to že máme řetěz natažený vic jak o 0,5 procenta.
To je  čas pro výměnu u 11 a 12cti rychlostních systémů řazení.
Pokud mámě kolo s deseti rychlostma, bereme tento bod jako upozornění a začneme se ohlížet po novém řetězu.
Když měrka propadne stranou která značí 0,75% přistupujeme k výměně řetězu u kol která mají 10, nebo devět rychlostí.
U kol která mají 8 rychlostí a méně, můžeme použít například měrku BBB BTL-125,
která nám ukáže opotřebení až do 1%. To je okamžik výměny u kol s méně než devíti rychlostma.
Tohle je doporučení přímo od společnosti parktool, velmi respektované značky na poli cyklonářadí a servisu kol.
Můžeme se jím řídit pokud chceme, konečné rozhodnutí kdy řetěz vyměnit je na nás.

Měření řetězu pomocí měrky měřící zuby v jednom směru

Měření nám trochu komplikuje skutečnost, že ne všechny řetězy mají sice stejnou vzdálenost mezi články, ale ne všechny mají stejný průměr válečku.
Většina řetězů má vnější průměr válečku 7,63-7,65 mm.
Avšak sram řetěz sram red má váleček s vnějším průměrem 7,69-7,70 dvanáctirychlostní řetězy sram eagle má válečky 7,72 mm a silniční řetěz ze sady ASX má průměr článku dokonce 7,90 mm
Jiný průměr válečku nevadí pastorkům ani převodníkům, když je rozteč mezi články stejná.
Problém ale nastává při měření, kdy reálně měříme vzdálenost vnějších ploch válečků.
Proto máme k dispozici měrky jako například parktool CC4, nebo SHIMANO TL-CN42 
Ty narozdíl od klasické měrky, která měří vzdálenost na přední a zadní straně válečku, měří vzdálenosti na na přední straně válečku na obou stranách, čímže se toto zkreslení eliminuje. 
Znamená to, že pokud jste ve fázi výběru měrky na řetěz a máte kolo se 12cti rychlostma, vyberte si raději tu, která měří přední články řetězu.
Tenhle typ měrky je obecně přesnější, takže pokud máte kolo s více jak osmi rychlostmi, jejím pořízením neuděláte chybu v žádném případě.

Měření řetězu posuvným měřítkem

K měření můžeme také použít posuvné měřítko. 
Nastavíme na něm rozměr 132 mm zasuneme měrku na řetěz a měříme rozteč článků. 
Řetěz měníme po tom co se natáhne o 0,5% 0,7% nebo 1% podle toho kolik máme na kole rychlostí

Měření řetězu pomocí digitální měrky KMC

Drahá, ale velmi přesná varianta je použití digitální měrky kmc.
Jednoduše ji přiložíte k řetězu, a odečtete z displaye číslo, které značí míru natažení. 
Měření je opravdu přesné, protože pružina uvnitř měrky zatlačí na řetěz stejnou silou, měření tak nehrozí žádné zkreslení a zvládnou ho i ti, kteří nemají zkušenosti s používáním posuvného měřítka.

Strategie výměny

Existuje několik přístupů jak k výměně řetězů přistupovat.

Nejsvědomitější cyklisté točí více řetězů najednou.

Jak jsme si již řekli, časem se jízdou opotřebovává i ozubení kola, dochází tak ke zvětšení rozteče mezi zuby.
To samé se děje u řetězu, kde se zvětšuje rozteč mezi články.
Proto se ujal přístup paralelní výměny, kdy se mění více řetězů najednou tak, že se každý řetěz opotřebuje jen částečně, pak se nasadí další a až se takto částečně opotřebuje více řetězů, začneme druhé kolo.

Smysl je v tom, že brzká výměna řetězu má menší negativní vliv na opotřebení kazety . Po několika řetězech i přes to dojde ke zvětšení rozteče zubů a pak přichází na řadu další výměna, kdy nasadíme na kolo mírně jetý řetěz který do kazety která už má něco za sebou zapadá lépe než řetěz který je úplně nový.

Standardní výměna

Jedná o běžný, nejvíce doporučovaný přístup. Řetěz se průběžně měří a když dojde k jeho opotřebení, vyměníme jej za nový.
 
 Na pankáče
Neměnil jsem řetěz nikdy a nebudu to dělat.
I takhle to jde, v případě levnějších kol to ani není úplný ekonomický nesmysl, protože řetěz vydrží některým cyklistům velmi dlouho a než se rozpadne ujedou skoro tolik kilometrů jako by ujeli než zničí kazetu a tak či tak by muselo dojít k její výměně.
Záleží ale hodně na stylu jízdy. Hraje roli frekvence šlapání, jak často cyklista řadí, jak často řadí v záběru, jakou silou šlape do pedálů atd.
Tento způsob ale nedoporučuji, protože opotřebovaný řetěz přichází o povrchovou úpravu, což způsobuje vyšší tření. Opotřebený řetěz má také díky větší boční vůli vliv na přesnost řazení.
Musíte se tak smířit s tím, že kolo s nataženým řetězem sice bude jezdit, ale nebude fungovat na sto procent a k rozpadnutí řetězu dojde vždy v té nejhorší chvilce.
 
 

Pozdní budíček

U velmi starých kol (deset a více let) u kterých se řetěz nemění a je výhledově plánován nákup nového, po změření řetězu u kterého zjistíme víc než velké natažení, kdy je jasné že by v případě výměny začal střílet, dává někdy smysl přechod na strategii pankáče. Důvod je ten, že investice do velmi starého kola na kterém je prováděn servis až v případě že se něco pokazí, je často vyšší než je hodnota kola. nemusela by se vyplatit a když zakážete měrce přístup, tak může při občasných cestách na koupaliště sloužit ještě několik let.  
Nebude sice dokonale řadit a část energie pohltí zničený řetěz, ale cyklista „uživatel“
mu to jistě odpustí.